Zase vstáváme brzy. Dneska jedeme na krokodýlí farmu. Těším
se. Sice mi ještě pořád není nejlépe, ale už je to lepší.
Dorážíme na farmu krokodýlů. Průvodce říká, že jich tu mají
kolem 100. Moc mu nevěříme, ale uvidíme.
Průvodce s sebou má živá kuřata. Prý je má na krmení.
Jen co přicházíme k vodě, pluje si to k nám pár krokodýlů. Kuřata
jsou lákavá…
Mám hodně videí, ale moc mi to nejde nahrávat.
Souboj ja versus krokodyl. Hádejte kdo vyhrál!
Tak alespoň pár foto. Jsou to poslušní krokodýli. Dokonce
nějaký krokodýl poslechne, když na něj průvodce zakřičí něco jako lehni a on
lehne.
Po pár fotkách dva krokodýli dostávají odměnu ve formě
kuřat. No kuřata neměla šanci.
Je libo krokodyl opravdu z blízka?
Ještě se jdeme podívat do vesničky, kde žili otroci.
Průvodce nám vypráví poutavé příběhy co se tam dělo, jak se trestalo a jak to
celé vlastně fungovalo. Nakonec nám ukazují, jak se otroci bavili při muzice.
Jedeme jště více na sever. Na hranice. Ale je všude pořád
stejné….
Jen tu maji bezva motorky!
Dáváme si večeři na ulici. Dám si i já. Je to moje první
lepší jídlo (krom chleba a vody). Na ulici je paní, která ma par beliku. Vy ukážete, ktery belik chcete a ona vám z toho naloží. Ne na talíř, ale
Do
Igelitoveho pytle.
No a večer koukám, že jsem se asi moc nenamazal. No snad to
nebude moc bolet.
Večer jdu s ostatním osazenstvem posedět. Už se cítím
lépe. Zítra nás čeká poslední den.
Žádné komentáře:
Okomentovat