Tak tu máme poslední víkend a posledních pár dní.
Už jen tak lenoším, chodím nakupovat po marketech. Mám tu nějaké lahůdky. Ale neochutnal jsem.
Dále se jdu ještě podívat na památky ve městě, které jsem nestihl navštívit.
Je to independent square a gate.
Poblíž ještě potkáváme hotel Labada, který je pěkně rozestavěný. Měl být dokončený v roce 2013, ale nějak se to nestíhá.
Co bych to byl za stavaře, kdybych nešel na prohlídku.
19 podlaží a výhled na celé město. Opravdu nádhera.
Ještě tu mám pár fotek z art marketu.
Masky, které maji magickou moc.
A to už je konec...
Přichází loučení. To nesnáším...Ale Beatrice se o mě starala jak o vlastního a nikdy ji to nezapomenu...
Ještě rozloučení s mojí kočkou
a pár prckama..
Zakázali mi brát kufr a batoh a se vším mi museli pomoct.
Musím se bránit, aby mi neukápla slza. 2 měsíce je dlouhá doba...
Odjíždím na letiště.
Na letišti mě ještě čeká pár problémů. Nejdříve se dohaduji s imigračním, protože mám vízum na 60 dní a jsem tu 63 dní. Ale to proto, že když jsem byl na imigračním úřadě, tak mi řekli, že to platí na 60 dní + 7 dní mám na odjezd. Na letišti mi řekli, že to není pravda. Tak komu pak má člověk věřit?
Naštěstí mě nechali jít bez velkých problémů. Už čekám na poslední pasovou kontrolu, ale v tu chvíli si pro mě přichází nějaký pán, že mám problém se zavazadlem.
Měl jsem ta flašku místní whiskey a to se prý nemůže. Tak se chvíli hádáme. Samozřejmě chtějí peníze, ale já žádné nemám, jelikož odlítám.
Naštěstí tam byl ještě nějaký černoch, který měl v kufru nějaké velké zlo. Uplatil je cca 1500Kč a oni nás nechali jít oba... Opravdu by mě zajímalo co tam měl.
No nastupuji do letadla těsně. 5 minut před odletem.
Naštěstí stíhám a můžu letět do Etiopie, pak do Frankfurtu a autobusem domů.
To je ukončení mého příběhu z Ghany. Ale ještě sepíšu nějakou sumarizaci, kde to všechno shrnu.
Žádné komentáře:
Okomentovat