29-33_další týden

27. - 31.7. - práce

Tak nám začíná další pracovní týden. Pondělí bylo klasické. Ráno porada a dále práce v kanceláři. Řešení pár rozpočtu a rozplánování nového projektu.

V úterý jsme se jeli podívat na stavbu, kde fungujeme jako subdodavatel. Jedná se o komunikaci, která má vyřešit dopravní zácpy v centru. Je to celkem zajímavé. S problémem špatné dopravní dostupnosti se tu vypořádávají neuvěřitelně drahou nadzemní komunikací... No, asi si tu zas někdo pořádně nahrabal do kapsy. Ale korupce je tady na denním pořádku, takže vlastně není co zazlívat...

My tu děláme "jen" doplňkové zemní práce.

Tady fotka kruhového objezdu.

A příprava pilířů pro komunikaci.

Večer jsme se šli podívat na live jazz. Bylo to hrozně příjemné. Krásně jsme si odpočinuli. Dokázali jsme tu sedět 4 hodiny.

Ve středu jsme jezdili venku po kontrolách na projektech. Jen na ukázku, jak se zde řeší problém prasklého vodovodního potrubí. Prostě se vezme kus plastové folie, obmotá se prasklé místo a nikoho to dále nezajímá. Samozřejmě to teče dál...

Čím dál častěji mívám k obědu toto. Už totiž nevím, co bych jedl, abych to do sebe dostal. Ještě, že nám paní máma připravuje snídaně a večeře, které jsou na místní poměry opravdu dobré.

Ve čtvrtek odjíždí Fin domů do Německa. Jeden z nejlepších kamarádu, co tady mám. Jelikož se sním už neuvidím, tak si dáváme panáka na rozloučenou. No, je to sice ráno před prací, ale na rozloučenou se prostě musí...

V práci jsme jeli kontrolovat probíhající stavbu kanalizace. Prostě stavbyvedoucího snad nezajímá, jak to bude vypadat a je tu opravdu hodně chyb. No nebyla to příjemná návštěva.

Poprvé ochutnávám slavnou Ghanskou čokoládu. No, čekal jsem, že bude opravdu skvělá, když je 100%, ale naše česká milka je lepší.

Večer se jdu poprvé podívat do kostela. 99% místních lidí je věřících. Chodí pravidelně do kostela a přispívají na chod kostelů. Hodně lidí tu i pracuje v kostelech. A nemají se vůbec špatně. Byl jsem v kanceláři jednoho kostela a viděl jsem tam jen MacBooky, iPady a další vybavení od Applu, které jsem ani neznal.

Okolo šesté vyjíždíme. Jedu s Felixem (šéfem), jeho ženou a jejich prckem.

Dorazili jsme do Victory bible church international. Je to pěkně velký kostel. No nepřestávám zírat. V Česku jsme zvyklí, že když jdeme do kostela, tak se posadíme do lavice, pomodlíme se a jdeme domu.

Tady to takhle ale nechodí. Tady se zpívá, tancuje a dělají se tu všemožné skopičiny. Kdyby byl takovýto kostel i v Čechách, tak tam snad i začnu chodit.

Absolutně super zážitek, nečekal jsem nic takového. Určitě se budu chtít podívat do kostela ještě jednou .Vydržel jsem až do konce. Celých 5 hodin. Tak tolik času jsem v kostele nikdy nestrávil.

V pátek mi nebylo dobře, měl jsem obvyklé střevní potíže a proto jsem se neodvážil do práce. Beatrice (paní máma) mi uvařila speciální polévku. No nic moc...
A pak jsem se dozvěděl z čeho byla. Už vím proč byla nic moc...

Ale k večeři jsem dostal red - red. Fazole a Něco jako smažené banány. Todle jídlo tady opravdu miluju.

26-28_prodloužený víkend

24-26.7. - prodloužený víkend

Tak a jedeme na další výlet, tentokrát taky lenošit na pláž, ale jinam.

Tentokrát je to dále. Je to 250km a místo se jmenuje Busua Beach. V pátek ráno vstáváme brzy, abychom vše stíhali. Cesta trvá něco přes 6 hodin.

Konečně dorážíme místo. Myslím, že to znovu bude stát za to.

První den jsme opravdu jen lenošili, koupali se a večer se šli trochu opít. Byla tu parta i parta z Kumasi (IAESTE tu funguje ve dvou městech, Accra cca 15 lidí, Kumasi cca 10 lidí), takže to opravdu stálo za to. 

Na sobotu byl naplánovaný výlet, ale chtěli jsme vyzkoušet surfy, tak jsme zůstali na pláži. Byla to nádhera. Už asi po hodině jsme se dokázal postavit na surf a sjet svou první vlnu.

Neskutečný zážitek. 

Občas jsem se ale fakt bál. Nikdy v životě jsem se nebál vln. Ale tady byli opravdu velké. Byli 3m vysoké a když se dostanete pod takovou vlnu, pěkně vás převálcuje. Uděláte 10 kotrmelců, omlátíte se o dno a jste rádi, že si nic neděláte.

Ale za těch pár modřin to stálo. 

V neděli jsme se rozhodli vydat na krátký výlet do vedlejší vesničky.

Cestou vidíme krásnou přírodu. 

A vidíme cíl naší cesty - hrad. 

Je od tud pěkný výhled.

Cestou nazpět jdeme přes rybářkou vesnici. Tak to je něco. Vidím největšího tuňáka, jakého jsem kdy viděl. To je mazec. Ten má tak přes 30kg .

Ještě ukázka místních staveb. Ano vše je z hlíny..

Večeře alá humr. No můj šálek kávy to není, ale když už jsme tu, tak to musím vyzkoušet. Utratil jsem za něj 160kč.

Na snídani si vždy dávám toast s vajíčkem za 25kč.

V neděli zase jenom lenošíme na pláži. A v poledne vyrážíme domů. 

Začínám si zvykat na tyto "odpočinkové" víkendy a opravdu se mi to líbí.

22-25_další pracovní týden

20.-23.7. - čtyřdenní pracovní týden

Tak už je to taková klasika, půlku pracovní doby jsme v kanceláři a půlku na stavbách. Když jsem na stavbách, tak tam hlavně kontroluji hotovou práci a mám za úkol popichovat pracanty k lepším výkonům.

Chodníky - naše specializace

Když není s čím pracovat, musíme jet nakoupit. A dost často není s čím pracovat...

Půlku jednoho dne trávím v naší "betonárce". Chlapi si vždy přivezou písek, vysypou ho na zem, přidají trochu cementu a vody a říkají tomu concrete C20/25. To mě hrozně rozesmálo.

Jinak se tu vše takto ručně vyrábí. Když mají beton namíchaný, tak vezmou lopaty a začnou plnit formy.

A po pár dnech máme obrubníky hotové.

20-21_víkend na pláži

Sobota a neděle 17-18.7.

Tak jedeme na výlet. Budeme jen lenošit. Jede se totiž na pláž. Místo je vzdáleno asi 120km od Accry a jmenuje se Ada Foah.

Asi po 4 hodinách jsme na místě.

Nejdříve procházíme menším přístavem. Vypadá to tu moc pěkně, ale jako všude v přístavech, smrdí to tu rybinou.

Je tu malinká vesnička a všude se tu prochází těmihle uličkami. Tady se žije úplně jinak. je to nedotčený svět. Bez elektriky, vodovodu atd...

Když jsem přišli na naši pláž, tak to snad ani nebudu komentovat. Myslím, že fotky postačí. Jedním slovem - nádhera...Víc takových to nezkažených míst.

A tady jme bydleli. Byla tam jen postel a to je vše...Všude jen písek.

Tady v Ghaně nenajdete průzračně čistou vodu nikde, ale to prostředí mi to 100x vynahrazuje.

Nakonec jsme se opravdu celý víkend flákali a nic nedělali. Byla to taková malá odpočinková dovča.

A zítra zas do práce.

15-19_příspěvky z pracovního prostředí

Pondělí 13.6.

Celý den opravdu odpočívám. Nejde nám elektrika, tak se spíš nudím. Jako obvykle hrajeme karty.  A já dospávám výlet.

Úterý 14.6.

Na 8 mířím do práce. Felix přijíždí až v 10. Tak mám čas dopsat něco na blog. Je to hrozné. Čekám asi 10 minut, než se nahraje jeden obrázek. Internety a elektrika v Ghaně si můžou podat ruce.

Dneska mám za úkol udělat popis prací na jeden projekt. Tady na ukázku jak to vypadá.

Dělám jich celkem 12. Pak si jen se šéfem povídáme o systémech v Ghaně a v Česku.

Jsem opravdu rád, že bydlím v Česku.

Večer se jdu potkat se 4 holčinami z Česka. Je docela příjemné pokecat si česky po dlouhé době. Pracují tu ve firmě, která dodává pitnou vodu. 

Tzn. dělají tyto pytlíky. Asi jsem Vám to neukazoval, ale pitná voda tu samozřejmě není. Když chcete pít, tak si kupujete tyto sáčky s vodou.

Příjemně strávený večer.

Nakonec jsme si to vyšlápli do 6 patra rozestavěného domu. Prostě blázni...

Středa 15.6.

Tak dneska opět do terénu. V 7 už jsem nastoupený v práci a čekám na ostatní. S dochvilností je tu opravdu problém. Nikoho to moc netrápí. V 7 jsem přišel do práce (ne do kanceláře, ale na místo kde se scházejí dělníci) v 9 jsme vyjeli a až v 11 jsme začali pracovat. Ano jezdíme do místa vzdáleného 40 minut, ale toto opravdu nechápu...

Dle harmonogramu mám za úkol dohlížet na to, aby všechno šlapalo, tak jak má. Mám na starosti 12 lidí. Jenže dnes jich tu je jen 7... Tak to asi harmonogram stíhat nebudeme.

Dneska se bude dělat dlažba.

A také obrubníky. Všechno se tu dělá ručně, ale dneska nám přijíždí skvělá pomoc.

Dneska to bylo náročné. Ale udělali jsme dost práce.

Čtvrtek 16.6.

Dopoledne v práci jsem při ruce Felixovi a spíš mu dělám sekretářku. Poté jedeme na oběd. 

Sláva! První evropsky vypadající jídlo. Hamburger.

Chutná skvěle, ale na místní podmínky je celkem drahý. Stojí asi 70Kč. Myslím, že v ČR bych za 70Kč sehnal lepší hamburger. 

Poté se jedeme podívat na jedno staveniště, kde děláme odpadní kanalizaci. 

Skoro vše se tu dělá z betonu. Takto to vypadá při startu.

Zde bednění.

A zde výsledek. Ten vpravo je Felix (můj šéfik).

Samozřejmě, když je potřeba tak se taky zapojím do ručních prací..

Pátek 17.6.

Rano sraz ve zrovna v dílně. Takto vypada nás vozový park.

Dneska jsem zas celý den v terénu. Ale dnes to beru trochu jinak. První dvě hodiny dělám supervisora a rozdávám úkoly. Po zbytek dne oblékám pracovní oděv a pracuji stejně jako dělníci. No opravdu divně na mě koukají, ale mě nebaví dělat to co tu dělají všichni vědoucí. 

Většinou to chodí tak, že rozdají úkoly a pak se ztratí po zbytek dne. Většinou je můžete najít, jak někde sedí ve stínu spí... To pro mě opravdu není.

Zase obrubniky. 

Po práci si jdu vyměnit peníze. No...Překvápko...
Ghanská vláda si od Američanů napůjčovala hromadu peněz a kurz nám spadl dolů.
Když jsem přijel do Ghany, tak jsem za 100dolarů dostal 430 ghanských peněz. Teď jsem za 150 dolarů dostal 490 ghanských peněz...

Tak jsem rázem přišel o 30% vsech svých peněz. No budu asi muset začít  šetřit.Grrrrr.

Ale zítra jedeme na výlet. Máme se prý na co těšit. Tak uvidíme.