Tak nám začíná další pracovní týden. Pondělí bylo klasické. Ráno porada a dále práce v kanceláři. Řešení pár rozpočtu a rozplánování nového projektu.
V úterý jsme se jeli podívat na stavbu, kde fungujeme jako subdodavatel. Jedná se o komunikaci, která má vyřešit dopravní zácpy v centru. Je to celkem zajímavé. S problémem špatné dopravní dostupnosti se tu vypořádávají neuvěřitelně drahou nadzemní komunikací... No, asi si tu zas někdo pořádně nahrabal do kapsy. Ale korupce je tady na denním pořádku, takže vlastně není co zazlívat...
My tu děláme "jen" doplňkové zemní práce.
Tady fotka kruhového objezdu.
Večer jsme se šli podívat na live jazz. Bylo to hrozně příjemné. Krásně jsme si odpočinuli. Dokázali jsme tu sedět 4 hodiny.
Ve středu jsme jezdili venku po kontrolách na projektech. Jen na ukázku, jak se zde řeší problém prasklého vodovodního potrubí. Prostě se vezme kus plastové folie, obmotá se prasklé místo a nikoho to dále nezajímá. Samozřejmě to teče dál...
Čím dál častěji mívám k obědu toto. Už totiž nevím, co bych jedl, abych to do sebe dostal. Ještě, že nám paní máma připravuje snídaně a večeře, které jsou na místní poměry opravdu dobré.
Ve čtvrtek odjíždí Fin domů do Německa. Jeden z nejlepších kamarádu, co tady mám. Jelikož se sním už neuvidím, tak si dáváme panáka na rozloučenou. No, je to sice ráno před prací, ale na rozloučenou se prostě musí...
V práci jsme jeli kontrolovat probíhající stavbu kanalizace. Prostě stavbyvedoucího snad nezajímá, jak to bude vypadat a je tu opravdu hodně chyb. No nebyla to příjemná návštěva.
Poprvé ochutnávám slavnou Ghanskou čokoládu. No, čekal jsem, že bude opravdu skvělá, když je 100%, ale naše česká milka je lepší.
Večer se jdu poprvé podívat do kostela. 99% místních lidí je věřících. Chodí pravidelně do kostela a přispívají na chod kostelů. Hodně lidí tu i pracuje v kostelech. A nemají se vůbec špatně. Byl jsem v kanceláři jednoho kostela a viděl jsem tam jen MacBooky, iPady a další vybavení od Applu, které jsem ani neznal.
Okolo šesté vyjíždíme. Jedu s Felixem (šéfem), jeho ženou a jejich prckem.
Dorazili jsme do Victory bible church international. Je to pěkně velký kostel. No nepřestávám zírat. V Česku jsme zvyklí, že když jdeme do kostela, tak se posadíme do lavice, pomodlíme se a jdeme domu.
Tady to takhle ale nechodí. Tady se zpívá, tancuje a dělají se tu všemožné skopičiny. Kdyby byl takovýto kostel i v Čechách, tak tam snad i začnu chodit.
Absolutně super zážitek, nečekal jsem nic takového. Určitě se budu chtít podívat do kostela ještě jednou .Vydržel jsem až do konce. Celých 5 hodin. Tak tolik času jsem v kostele nikdy nestrávil.
V pátek mi nebylo dobře, měl jsem obvyklé střevní potíže a proto jsem se neodvážil do práce. Beatrice (paní máma) mi uvařila speciální polévku. No nic moc...
A pak jsem se dozvěděl z čeho byla. Už vím proč byla nic moc...
Ale k večeři jsem dostal red - red. Fazole a Něco jako smažené banány. Todle jídlo tady opravdu miluju.
Žádné komentáře:
Okomentovat